Maria Proč nebyl ten olej prodán a peníze rozdány chudým?

Cesta ke svobodnému školství

03. 09. 2018

Často se setkávám s dotazy, v čem je naše školství tak nesvobodné a co se s tím dá dělat. Odpovídám na ně tímto textem. Podrobnější náhled jsem napsala už vloni a stále platí.

Poznámka pro anarchokapitalisty revolucionáře: Toto je pokus o příčetný první krok při vracení svobody do vzdělávání. Cílem je zachovat status quo pro ty, komu současný systém pro ně samotné vyhovuje, ale přitom legalizovat razantní změny pro ty, kdo chtějí pro sebe něco úplně jiného. Cílem není brutálně vytrhnout školství z moci státu a divoce privatizovat.

Poznámka pro ty, komu současný systém vyhovuje: O nic nepřijdete. Současné školy dostanou stejně peněz a můžou si ponechat stejný vzdělávací plán. Kdo nechce nic dělat, taky nic dělat nemusí. Nezaručuju však, že vás je dost na to, abyste takové školy uživili. Tento návrh dává ostatním prostor odejít.

Financování

Stát protežuje své školy. (Obecní či krajské, stále se jedná o tzv. společný majetek.)

Rozpočet veřejné školy (mimo vysokých) se obvykle skládá z několika složek:

  1. provozní dotace od MŠMT, která se ještě nedávno počítala jednoduše podle počtu žáků (cca 90% provozního rozpočtu), nyní odporně složitá
  2. provozní dotace od zřizovatele (obvykle cca 10% provozního rozpočtu)
  3. investiční dotace zřizovatele a EU v různých poměrech a výších

Navíc obvykle sídlí škola v budově zřizovatele, který platí veškeré investiční výdaje mimo rozpočet školy (hřiště, tělocvična, bazén, nové učebny).

Proti tomu rozpočet soukromé školy musí počítat od státu obvykle jen s provozní dotací od MŠMT, navíc redukovanou až o 40%. Zbytek nákladů musí pokrýt z peněz od sponzorů a ze školného.

Navrhované změny počítají s výrazným zjednodušením celého systému.

  1. Nechť se navýší současná platba na žáka o 11%. Potřebné finance se odeberou z rozpočtového určení daní, tedy z převáděných prostředků obcím a krajům. Tím se sloučí body 1. a 2. předchozího výčtu.
  2. Nechť každý veřejný zřizovatel oznámí MŠMT výši investic, které posledních 15 let investoval do svých škol, a to včetně dotací z EU a dalších zdrojů a včetně stavebních projektů a dalších investic, které se nepromítly do rozpočtu školy. Tyto částky se statisticky zpracují a upraví podle inflace (dle ČNB) na současnou cenovou hladinu. Zjistíme tak investiční náklady na jednoho žáka, nejspíše v závislosti na oboru a lokaci. Tento průzkum by mělo být možné provést jako studii už nyní s využitím zákona 106/1999, je však otázkou, jestli s tím nedopadneme jako Roman Míka.
  3. Platbu na žáka (bod 1) navýšíme o investiční náklady (bod 2). Potřebné finance jsou v rozpočtovém určení daní, ze kterých naopak budou moci transfery do školství zmizet.
  4. Soukromé školy dostanou stejnou platbu na žáka jako veřejné školy. Aktuálně vzdělávají soukromé školy cca 2% žáků, což je rozpočtově zanedbatelné.
  5. Umožnění převodu tabulkových platů a tarifů na smluvní mzdy. Kdo chce, nechť si ponechá stávající tarifní podmínky.
  6. Automatická valorizace ministerské platby na žáka o inflaci dle ČNB.

Tím se výrazně srovnají rozdíly mezi zřizovateli škol. Takováto úprava umožní řadě soukromých škol zcela zrušit školné a otevřou se tak výrazně více žákům.

Vznik škol

Stát reguluje vznik nových škol složitým schvalováním; za minulý rok zamítnulo ministerstvo asi polovinu žádostí s tím, že je v okolních veřejných školách dost místa, to je však naprosto nepřijatelný důvod.

Pravidlo má být jednoduché a nezávislé na libovůli úředníků: Škola má napsaný a zveřejněný vzdělávací plán. Do školy dále může kdykoli přijít ČŠI a kontrolovat, jestli je obsah výuky v souladu se vzdělávacím plánem.

Pravidla pro výuku

Rámcový vzdělávací plán je ministerské opatření, které se může kdykoli změnit. Jedním škrtem pera tedy může dojít ke znemožnění fungování svobodnějším školám například tak, že se RVP změní v centrální školské osnovy.

Ještě má existovat národní program vzdělávání, který však podle dostupných informací nikdy nevzniknul. Tento dokument má schvalovat Parlament usnesením a má být podkladem pro RVP.

Rámcové vzdělávací plány mají být zrušeny; jsou zbytečně omezující a dávají obrovský prostor ministerstvu házet klacky pod nohy školám, rodičům i dětem. Dobrým příkladem je například zavedení povinného plavání.

Naopak Národní program vzdělávání má být sestaven a schválen demokratickou cestou. Soulad školního vzdělávacího plánu s NPV má být jedinou podmínkou k proplacení ministerské dotace na žáka.

Pravidla pro žáky

Povinná školní docházka NEmá v moderním světě své místo. Děti mají řadu jiných metod, jak se vzdělávat, ať už sami nebo ve skupině. Druhá věta odstavce 1 článku 33 LZPS má být bez náhrady zrušena.

Žák taktéž nemá být omezen tím, že musí chodit do jedné školy. Pokud s tím všechny zúčastněné strany souhlasí, může například navštěvovat část týdne jednu školu a část týdne jinou, nebo jakkoli jinak dle domluvy. O ministerskou dotaci pak každá ze škol požádá částečně. Stejně jako je možné nahlédnout na vlastní účet zdravotního pojištění, má být i možnost nahlédnout na vlastní účet školských nákladů.

Prostupnost školské soustavy taktéž trpí povinností splnit předchozí stupeň vzdělávání. Zákonná povinnost složit maturitu před nástupem na vysokou školu, stejně jako případné další podobné povinné návaznosti, mají být bez náhrady zrušeny. Pokud však škola chce takové návaznosti zachovat, nemá jí v tom stát jakkoliv bránit.

Zrušení státní maturity souvisí s předchozím návrhem. Taktéž bez náhrady. Pokud má škola potřebu mít závěrečnou zkoušku, nechť ji má; pokud chce mít závěrečnou zkoušku harmonizovanou s jinými školami, nechť se na tom domluví. Stát to ale nemá stanovovat.

Pravidla pro zaměstnání

Úřednický aparát má být především redukován na minimum; tam, kde zůstává, pak má být zrušena možnost získat vyšší tarifní plat za vyšší vzdělání, zvláště pokud je podmínkou jen vysokoškolský titul či maturita bez ohledu na zaměření.

Regulované obory, kde je vyžadováno nějaké konkrétní vzdělání jako podmínka, mají být omezeny nanejvýš odbornou zkouškou, kterou může případně zajistit škola v rámci vzdělávání (například chemická VŠ zajistí zkoušku k oprávnění k nakládání s nebezpečnými chemikáliemi).

Nedodělaná práce

Navržené změny je třeba sepsat v paragrafovém znění. Vždy existuje nenulová pravděpodobnost, že ukecáte současné vládnoucí strany, že váš návrh je dobrý.

Chybí data o skutečných nákladech na výuku. Rozpočty veřejných škol by měly být veřejné, rozpočty obcí taky. Vytěžit tyto informace je ale časově velmi náročné a aktuálně nemám ani čas to udělat, ani peníze na zaplacení takové práce.

Naoko bezplatné školství 18. 12. 2019 Skutečné náklady na vzdělávání ve veřejné ZŠ 06. 12. 2019 Lékařský cech zatopí novým gynekologům 18. 01. 2019 Cesta ke svobodnému školství 03. 09. 2018 Externality: Hluk 30. 05. 2018 Státní maturita – povinné fiasko 25. 05. 2018 Elektronický volební systém? 25. 03. 2018 Liberální cesta k lepšímu zdravotnictví 13. 02. 2018 Prezident 2018: Mirek Topolánek se sebezapřením 06. 01. 2018 Základní principy svobodného státu 06. 01. 2018 Vybrané legislativní překážky na cestě k porodnímu domu 14. 12. 2017 Zdravotnictví na míru, nebo rušení lůžek? 13. 12. 2017 Lepší péči u porodů zajistí konkurence 28. 11. 2017 Ministerstvo chronicky nemocných 17. 10. 2017 Rodiče jsou víc než stát 25. 08. 2017 Vraťme svobodu do školství 24. 06. 2017 Kodér, ten tvrdej chleba má 17. 03. 2017 Češi jsou chytří a schopní lidé 24. 02. 2017 Svoboda pro těhotné a rodící ženy 15. 11. 2016
Maria Matějka, mq@jmq.cz, 2017–2020.
Licence Creative Commons Toto dílo podléhá
licenci CC-BY-SA 4.0. Spolupracujeme s Institutem Jeho Majestátu Quida.