Státní maturita – povinné fiasko
Český stát před několika lety zavedl (po dlouhém váhání a odkládání) státní maturity. Nyní už je jasné, že českým dětem škodí, ukažme si, proč tomu tak je a co s tím dělat.
Základním argumentem pro nařízení státem stanovené jednotné formy i obsahu maturit byla jejich nejednotnost a různá úroveň. Jako řešení stát zvolil centralizaci – a z dob svých středoškolských studií, kdy se toto velmi vážně řešilo (můj ročník měl, stejně jako několik předchozích, maturovat státně, nakonec z toho sešlo), si nepamatuju jiné diskuse než jestli maturitu postátnit, nebo ne.
Celému problému velmi schází hlubší přemýšlení nad rolí maturity ve vzdělávání a ve společnosti vůbec. Základní otázka nemá být, jak má maturita vypadat, ale jestli má vůbec existovat.
Maturita dříve sloužila jako doklad, že absolvent skutečně má znalosti, o kterých škola slibuje, že je studenty naučí – školy pak mohly mít velmi rozdílnou úroveň a právě tím soupeřit s ostatními. Dnes se rozdíly postupně stírají a z maturity se stává víc plošný test podobný například poměrně hojně rozšířeným Scio testům, kterým maturita nyní konkuruje především cenou a dostupností, neboť je zdarma a povinná pro všechny absolventy.
Dnešní zákony také maturitou podmiňují výkon některých činností a studium na vysoké škole.
Potřebuje třeba zdravotní sestra ke své práci znát literární termíny jako epizeuxis, nebo třeba goniometrické funkce? Já od ní nic takového nevyžaduji a nevěřím tomu, že něco takového zajímá většinu lidí. Naopak, je třeba, aby se vyznala ve svém oboru. Chemik také nemusí znát zeugma a profesor filosofie nemusí chápat sinus.
Jistě namítnete, že i skladník ve šroubárně si může chtít přečíst Vergillia v originále; má to však být podmínka pro to, aby mohl profesi vykonávat? Nemá. Je to zbytečné. Jako bychom řízení auta podmiňovali vlastnictvím motocyklu. To taky nedává smysl.
Podmínkou výkonu práce zdravotní sestry, projektanta nebo soukromého detektiva nemá být obecná maturita, ale cílená odborná zkouška, neboť účelem takového omezení je zajištění bezpečnosti.
Podmínka maturity ke studiu na vysoké škole je stejně absurdní jako podmínka k vykonávání nějaké profese. Vysoké školy samy nejlépe ví, jaké uchazeče o studium chtějí a jaké ne. Není důvod podmiňovat studium maturitou ze zákona; nechť si to stanoví školy samotné.
Navrhuji zrušit státem centrálně řízenou maturitu bez náhrady. Pokud střední škola chce, může ukončit svoje studium závěrečnou zkouškou (a říkat jí maturita). Pokud chce vysoká škola, může požadovat složení nějaké plošné uniformní zkoušky místo svých přijímaček. Některé střední školy můžou takovou plošnou zkoušku převzít jako svoji závěrečnou.
K tomuto směru jsme měli před 10 lety nakročeno. Řada škol měla svoji maturitu prakticky bez práce a o přijetí na vysoké školy rozhodovaly komerční testy. Ty jsou teď vlivem nekalé státní konkurence nepřípustně omezeny a návrat do svobodného stavu bude těžší.
Ještě tu je třetí, nezmíněný faktor. Stát má ve svých platových tabulkách zakotvené odměňování na základě formálního vzdělání a potřebuje zachovat obtížnost maturity. To je princip, který je od základu špatně. Pokud stát skutečně potřebuje finančně odměňovat své lidi podle toho, jestli mají nějakou úroveň vzdělání, pak nechť si raději objedná testování u soukromé firmy pro své úředníky a uchazeče. Bude to řádově levnější než excesivní plošné testování všech maturantů prostřednictvím Cermatu.
Státní maturita nemá žádný obhajitelný důvod své existence. Úlohy, které v současnosti plní (a nutno podotknout, že mizerně), již v minulosti plně zastoupily soukromé testy na bázi dobrovolnosti. Státní maturita má být bez náhrady zrušena. Klidně od příštího roku. Je zbytečná.
Toto dílo podléhá