Maria Proč nebyl ten olej prodán a peníze rozdány chudým?

Ministerstvo chronicky nemocných

17. 10. 2017

Ministr zdravotnictví minulý týden jmenoval Pacientskou radu a její první zasedání má proběhnout 18. října 2017 – ještě před volbami. Její funkce je poradní, její hlas je doporučující. Tím bylo naplněno volání pacientů po možnosti ovlivnit zdravotnickou politiku vlády. Formálně bude vliv této rady mizivý (konečné slovo má vždy někdo jiný), reálně značný. Ministerstvo totiž může zaměňovat stanovisko této rady za názor všech pacientů, což je solidní mediální krytí.

Tato rada však rozhodně nezastupuje všechny pacienty. Jejími členy jsou zástupci pacientských organizací (vybraní a jmenovaní ministrem), které sdružují lidi chronicky nemocné a lidi se zdravotním postižením. Statut pacientské rady pak tento výběr v zásadě potvrzuje: »pacienti, tedy osoby s určitým onemocněním nebo zdravotním stavem, jejich osoby blízké, osoby pečující, či jejich zvolení zástupci«

Ministerstvo zcela vynechalo zdravé lidi i krátkodobé nemocné. Ačkoli nechci nikterak zlehčovat životní situaci chronicky nemocných a zdravotně postižených, rozhodně se nejedná o férový výběr – tzv. obyčejný pacient v tomto systému ostrouhá, ať už se jedná o nachlazení, zánět slepého střeva, zlomenou nohu nebo zkažený zub – takové případy v Pacientské radě nikdo nezastupuje.

Třešničkou na dortu je pak kompletní ignorování těhotných žen a novorozenců, ačkoli zrovna oni jsou prakticky vždy příjemci zdravotnické péče. Stejně tak ministerstvo tímto výběrem zanedbává primární péči, vztah mezi pacientem a praktickým lékařem.

Samozřejmě není možné zredukovat celou šíři různých zdravotních problémů na 24 zástupců a přitom zahrnout všechny – a také to ministrovi zdravotnictví nevyčítám. Současný systém státem řízeného zdravotnictví však nějaký pacientský poradní orgán vyžaduje, což je samo o sobě špatně.

Nejlépe totiž bude hájit zájmy pacienta on sám a jeho blízcí. Žádný poradní orgán nedokáže zařídit, aby každý pacient dostal tu správnou zdravotnickou službu ve správné kvalitě. Proto je třeba zdravotníkům uvolnit ruce v nabízení různých variant péče a přístupů k pacientům – a pacientům uvolnit ruce ve výběru a dát jim víc svobody. Jak na to?

Tím přesuneme rozhodování o zdravotnické péči do rukou jejích příjemců, kteří budou přímo sami svým výběrem ovlivňovat úroveň péče a její další směřování. Zodpovědnost za vlastní rozhodnutí už stejně pacient dávno má, neboť neakutní péče se vždy musí poskytovat s informovaným souhlasem, k této zodpovědnosti má mít i svobodu rozhodovat, kterou mu stát upírá.

Svobodní nabízejí místo pacientské rady skutečnou svobodu pro pacienty i zdravotníky. Kdo chce svobodné zdravotnictví, volí číslo 12.

Lékařský cech zatopí novým gynekologům 18. 01. 2019 Cesta ke svobodnému školství 03. 09. 2018 Externality: Hluk 30. 05. 2018 Státní maturita – povinné fiasko 25. 05. 2018 Liberální cesta k lepšímu zdravotnictví 13. 02. 2018 Prezident 2018: Mirek Topolánek se sebezapřením 06. 01. 2018 Základní principy svobodného státu 06. 01. 2018 Vybrané legislativní překážky na cestě k porodnímu domu 14. 12. 2017 Zdravotnictví na míru, nebo rušení lůžek? 13. 12. 2017 Lepší péči u porodů zajistí konkurence 28. 11. 2017 Ministerstvo chronicky nemocných 17. 10. 2017 Rodiče jsou víc než stát 25. 08. 2017 Vraťme svobodu do školství 24. 06. 2017 Kodér, ten tvrdej chleba má 17. 03. 2017 Češi jsou chytří a schopní lidé 24. 02. 2017 Svoboda pro těhotné a rodící ženy 15. 11. 2016
Maria Jan Matějka, mq@jmq.cz, 2017.
Licence Creative Commons Toto dílo podléhá
licenci CC-BY-SA 4.0.